V porodnici jsme se moc neohřáli. Už v sobotu nás pustili domů, což jsme ani jeden nečekal. Jel jsem tradičně za holkama na návštěvu a jen jsem dojel do porodnice, byla na pokoji sestra s tím, že bychom mohli domů. To jsme samozřejmě chtěli, hlavně Péťa. Tak jsme počkali na vizitu, vyřídili všechny papíry, já jsem zatím dojel zpět do Liberce pro autosedačku a už jsme mastili domů.
Jen jsme vyjeli na kraj Jablonce, hned nás zastavila policejní hlídka. Zkontrolovali doklady a pokračovali jsme domů. Setkání s úřadem nám tedy netrvalo moc dlouho
Doma jsme nebyli úplně nachystaní, tatínek předpokládal návrat holek až v neděli, tak jsme neměli složenou postýlku, doma byl trošku bordel, ale to nevadí, všechno jsme zvládli.
Postýlku jsem sestavil až někdy večer, odpoledne jsme se zabydlovali a zvykali si na Terezku doma. Najednou výbavičku, kterou nakoupila Péťa, jako když najdeš. Lahvičky, sterilizátor, váha, plínky, oblečky apod. Máme všechno do třech let dítěte
Večer jsme šli s napětím spát a první noc nás nezklamala. Moc jsme nespali, částečně nervozitou, částečně kvůli plakání Terezky. Celkem jsme si moc neodpočinuli a zjistili jsme, jak budou vypadat bezesné noci.
V neděli přijela na návštěvu teta Lu a strejda Amir. A návštěva to byla parádní – přivezli navařený oběd, pomohli nám s úklidem a odpoledne pohlídali Terezku, takže jsme si mohli jít na dvě tři hodinky zdřímnout.
V neděli večer jsme spali už pěkně. Jedno kojení v 23:30, pak druhé v noci mezi třetí a čtvrtou hodinou a pak až asi v sedm ráno, takže mezitím jsme se v pohodě vyspali. Dneska jsem stihl v Jablonci vyřídit rodný list a VZP, takže zítra ráno můžeme vyrazit k panu doktorovi na první prohlídku
Snad v té zimě nezmrzneme (má být -20).























